Než zasadíte první strom aneb "Jak si naplánovat zahradu, ve které se bude dobře žít"

Máte dům. Máte plot. A za ním kus země, ze kterého by jednou měla být zahrada.

Možná už máte v telefonu uložených 237 fotografií nádherných zahrad, tři různé představy o terase a jasnou vizi, že chcete něco přírodního, moderního, nenáročného a nejlépe pořád kvetoucího.

Výborně. Teď už jen zjistit, co z toho se na váš pozemek skutečně vejde.

Než začnete nakupovat rostliny, zkuste si představit, jak chcete na zahradě žít.

Protože zahrada není jen soubor záhonů, stromů a trávníku. Je to další obytný prostor vašeho domova. Jen má trochu komplikovanější střechu a občas do něj prší.

1. Kdo všechno bude na zahradě bydlet?

Začněme těmi nejdůležitějšími. Vámi.

Chcete na zahradě odpočívat, pěstovat zeleninu, pořádat večírky, nebo si hlavně sednout s kávou a koukat, jak někdo jiný pracuje?

Máte malé děti? Budou potřebovat pískoviště, trampolínu, prostor pro fotbal nebo domeček?

A co za pár let, až je trampolína přestane zajímat a na její místo přijde požadavek na soukromý prostor pro kamarády?

Máte psa, který zahradu považuje za své království? Nebo kočku, která má na vlastnictví pozemku podobný názor, jen vás o něm nepovažuje za nutné informovat?

A pak jsou tu další obyvatelé. Ptáci, ježci, motýli, samotářské včely a nejrůznější hmyzáci.

Nemusíte pro každého stavět hotel, ale je dobré vědět, s kým chcete zahradu sdílet.

2. Co na zahradě opravdu chcete?

Tady doporučujeme vzít papír a začít psát.

Terasa. Ohniště. Bazén. Jezírko. Zeleninové záhony. Ovocné stromy. Kompostér. Dílna. Zahradní domek. Prostor pro děti. Klidné posezení.

A možná také místo, kde nebudete muset vůbec nic dělat.

Napište všechno. I věci, které se zdají být nereálné.

Potom seznam rozdělte na tři skupiny:

• Musíme mít. Bez toho si zahradu nedovedeme představit.

• Bylo by krásné mít. Pokud zbude místo a rozpočet.

• Možná jednou. Až děti odrostou, vyhrajeme v loterii nebo nás přestane bavit sekat trávník.

Ne všechno se musí realizovat hned. Ale je dobré o budoucích plánech vědět už na začátku.

Přesazovat vzrostlý strom kvůli bazénu, který vás napadl o tři roky později, totiž není úplně ideální způsob trávení víkendu.

3. Slunce, stín a další věci, které si nedají poručit

Zahrada má jednu zvláštnost. Na rozdíl od obýváku v ní nemůžete jednoduše přesunout slunce na druhou stranu.

Sledujte proto, odkud a kdy na pozemek svítí.

Kde je příjemné ranní slunce? Kde vás v létě upeče odpolední žár? Kde zůstává stín a kde se drží vlhkost?

Důležitý je také vítr, sklon pozemku, kvalita půdy a způsob, jakým po zahradě odtéká nebo se zadržuje voda.

A nezapomeňte, že zahrada se mění během celého roku.

Místo, které je v dubnu zalité sluncem, může být v červenci ve stínu vzrostlého stromu.

Přírodě se nemusíme přizpůsobovat ve všem. Ale ignorovat ji bývá poměrně drahé.

4. Sousedé. Kapitola sama pro sebe.

Máte skvělé sousedy? Gratulujeme.

A pokud máte souseda, který přesně ví, kdy jste vstali, co grilujete a proč jste ještě neposekali trávník, možná oceníte trochu soukromí.

Při plánování zahrady proto přemýšlejte také o pohledech z okolí.

Kde chcete mít klid? Kde vám nevadí otevřený prostor? Které výhledy stojí za zachování a které byste nejraději nechali zmizet za zelení?

Nemusí to vždy znamenat dvoumetrovou zeď z tújí.

Někdy stačí vhodně umístěný strom, skupina keřů, pergola nebo popínavé rostliny.

Dobře navržená zahrada dokáže vytvořit soukromí, aniž by připomínala opevněný objekt.

5. Zahradní pokojíčky aneb Nemusíte vidět všechno najednou

Máme rády zahrady, které se postupně odhalují.

Stejně jako dům může mít zahrada své pomyslné místnosti.

Někde je prostor pro společné stolování. Jinde tiché zákoutí s lavičkou. Za keři může být ukrytý kompostér, o kus dál zeleninová zahrádka a pod stromem místo na čtení.

Jednotlivé prostory mohou oddělovat záhony, traviny, keře, stromy nebo drobné zahradní stavby.

A nemusí být všechny propojené přímou cestou.

Někdy je krásné, když vás zahrada nutí udělat pár kroků navíc a za zatáčkou objevit něco nového.

Zahrada, kterou přehlédnete jedním pohledem od terasy až k zadnímu plotu, může být praktická. Ale zahrada, která má co vyprávět, bývá zajímavější.

6. Voda v zahradě. Radost i odpovědnost.

Bazén, koupací jezírko, malé přírodní jezírko nebo jen pítko pro ptáky?

Každá z těchto možností má jiné prostorové, technické i finanční nároky.

Přemýšlejte o umístění, přístupu, údržbě, bezpečnosti dětí a zvířat i o tom, odkud budete brát vodu.

A pokud chcete zahradu přátelskou k živočichům, i malé mělké pítko s bezpečným přístupem může mít velký význam.

Nemusíte hned budovat soukromé Lipno.

7. Kolik času chcete zahradě věnovat?

Tohle je možná nejdůležitější otázka ze všech.

Milujete zahradničení? Baví vás stříhat, přesazovat, pěstovat a pozorovat, jak všechno roste?

Nebo chcete hlavně odpočívat a zahradu si užívat?

Obojí je naprosto v pořádku.

Jen je potřeba podle toho vybírat rostliny, velikost trávníku, množství záhonů i technická řešení.

A pozor na oblíbené slovní spojení "bezúdržbová zahrada".

Taková totiž v praxi neexistuje. Existují pouze zahrady s různou náročností péče.

I přírodně laděná zahrada potřebuje svého zahradníka. Jen nemusí vyžadovat jeho přítomnost každý víkend od svítání do soumraku.

8. Tužka, papír, guma. A znovu.

A teď přichází ta nejméně technologická, ale velmi užitečná část.

Vezměte plán pozemku, tužku a gumu.

Začněte rozmísťovat jednotlivé funkce zahrady. Kde bude terasa? Odkud se půjde k jezírku? Kam umístit strom, aby jednou poskytoval stín, ale nezastínil celý dům?

Kudy povedou cesty? Jak se dostanete s kolečkem ke kompostéru? A kudy přivezete dřevo k ohništi?

Nakreslete první variantu.

Pak ji smažte.

Nakreslete druhou.

A možná i třetí, čtvrtou a pátou.

Není to známka nerozhodnosti. Je to proces hledání řešení.

Při plánování nezapomínejte na skutečné rozměry. Strom, který na papíře vypadá jako malý zelený puntík, může mít za dvacet let korunu širokou osm metrů.

Až budete mít pocit, že jste spotřebovali víc gumy než tužky, pravděpodobně jste na dobré cestě.

9. A co rozpočet?

Zahrada nemusí vzniknout během jedné sezony.

Naopak, dobře promyšlený návrh umožňuje rozdělit realizaci do několika etap.

Nejdříve terénní úpravy, rozvody, cesty a základní výsadby. Později terasa, vodní prvek nebo další zahradní zákoutí.

Důležité je vědět, kam směřujete.

Protože dodatečně kopat rozvody přes hotový trvalkový záhon je sice možné, ale rostliny z toho obvykle velkou radost nemají.

Jak to vidíme v Duši zahrad?

Když navrhujeme zahradu, nezačínáme seznamem rostlin.

Začínáme otázkami.

Kdo v zahradě bude žít? Co od ní očekává? Jak se bude měnit rodina, dům i samotná zahrada?

Zajímá nás nejen to, jak bude zahrada vypadat první léto po realizaci, ale také za pět, deset nebo dvacet let.

Protože zahrada není hotový výrobek. Je to živý prostor, který roste a mění se společně s vámi.

A dobrý návrh není ten, ve kterém se podaří využít každý metr pozemku. Je to ten, ve kterém se vám bude dobře žít.

Takže než vyrazíte do zahradnictví a přivezete auto plné rostlin, zkuste si nejdřív sednout s tužkou a papírem.

A nezapomeňte na gumu.

Budete ji potřebovat.

Duše zahrad – Harmonie doma i pod širým nebem